Literatura starověkého Egypta

9. prosince 2017 v 15:50 | Poscri |  h i s t o r y

E G Y P T


POHLED DO DĚJIN
kmeny s náčelníky (kteří byli považováni za bohy)
· spojení těchto kmenů -> Horní Egypt, Dolní Egypt, dále dělící se na západní, jehož hlavním bohem byl Hor (ř. Horos), a na východní, jehož hlavním bohem byl Osiris -> později spojené v jediné království Dolnoegyptské s hlavním městem Behdetem (Damanhur), hlavním bohem byl Hor, syn a dědic Usirův
· Horní a Dolní Egypt spojeny v jednu mocnost, která se později rozpadla a znovu sjednotila díky králi Menimu (?), který započal trend zapisování trvání dob vlády panovníků, ač samozřejmě ne všechny zlomky těchto análů byly dochovány
o státním bohem se stal Hor, který se při korunovaci vtěloval do nového krále (egyptský král byl tedy bůh i člověk zároveň)
· Egypt zaznamenal velký kulturní rozvoj kolem roku 2900 před Kristem - král Džoser a jeho geniální úředník Imhotep nechali vystavět první kamennou pyramidu
o Dožser si za své sídlo, a tedy hlavní město vybral dolnoegyptské město Mennofer (ř. Memphis) - zůstalo hlavním městem Egypta po celou dobu trvání Staré říše.
· kolem roku 2900 před Kristem také Egypt zaznamenal největší rozkvět za králů IV. dynastie (Snofra, Chufa, Chafrea a Menkeurea), kteří nechali vystavět největší pyramidy
· V. dynastii započal král Veserkaf, který přijal titul syna Reova - Egypťané si představovali, že je synem boha Rea a královny, manželky svého předchůdce
· poslední král této dynastie Venis nechal vytesat do své pyramidy náboženské nápisy - texty pyramid, Venisova příkladu následovali všichni králové VI. dynastie
· krajská knížata kradla z daní - královská moc se zhroutila -> roku 2200 před Kristem začala sociální revoluce
· sjednotit zemi se podařilo až králi Amenemhetovi I. kolem roku 2000 před Kristem
o od té doby bylo hlavní město Egypta Veset, hlavním bohem Amon
o ponechal krajská knížata, která mu pomáhala sjednotit Egypt, a nechal odstranit ty, kteří mu odporovala - Egypt se stal feudálním státem znovu zažívajícím kulturní rozkvět
· následovaly nájezdy Vládců pouště - země se pomalu rozpadala
· zemi se podařilo znovu sjednotit - nastoupil král Ahmos I. a s ním Nová říše
· Egypt se stává velmocí
· na trůn nastupuje královna Hatšepsut (její matkou byla královna Ahmes Nofretari)
· za Dhutmose III. nastává mír, rozšiřuje se úcta ke králi a vzdělanost
· nastupuje král Amenhotep IV., jehož směrnicí byl boj za pravdu v náboženství (a ve všem ostatním) - kněžstvo se proti němu postavilo, on však nechal zavřít všechny chrámy starých bohů a prohlásil, že Aton je jediný pravý bůh
o přejmenoval se na Echnatona (Užitečný jest Atonu) a přesídlil do nově založeného města Echnatonu, neměl synů
· po jeho smrti nastoupil Tutanchaton, manžel jedné z jeho dcer, který se poddal kněžstvu - změnil své jméno na Tutanchamon a usídlil se ve Vesetu
· k nové světové moci přivedl Egypt Ramesse II. (Ramses) - za jeho vlády dosáhla egyptská říše svého největšího rozsahu, bohatství a rozkvětu v umění výtvarném i literárním
o byl silná osobnost a dokázal si udržet svou moc - s jeho nástupci tomu však bylo jinak
· nastupuje velekněz Hrihor, který sesadil posledního Ramesse, krátce předtím se prohlásil za krále v dolnoegyptském městě za krále tamější městský kníže Esbendebdede (ř. Smendes) - egyptský stát se znovu rozpadá na dvě říše
· v polovině 10. století před Kristem se za krále prohlásil libyjský velitel žoldnéřů Šešong a jeho rod vládl Egyptu další dvě staletí
· rozpad pokračoval dále - Egypt se ocitl pod nadvládou ethiopských a asyrských králů
· Egypt sjednotil až král Psammetik I., ale jen proto, aby o 140 let později jeho nástupce podlehl perskému králi - Egypt se stal perskou provincií
· roku 30 před Kristem se Egypt stal provincií římskou

STAROEGYPTSKÉ NÁBOŽENSTVÍ
· ze začátku náboženství nebylo jednotné - každý kraj měl svého boha
· člověk se podle Egypťanů skládal z ducha, duše a těla
o duch myslí, cítí a chce, je proto mravně odpovědný za pozemský život člověka
§ při smrti ducha odpoutá bůh od těla a dá mu tělo nové
§ protože duch má vlastnosti, které má tělo v onom okamžiku, kdy ho bůh osvobozuje, je žádoucí, aby tělo zůstalo neporušeno -> mumifikace
o duše je životní síla, která při smrti tělo opustí
· božstva se vyvinula z představy význačného zjevu, s nímž byli lidé ve styku
o Anubis, jenž byl bohem posmrtné říše, se vyvinul z představy šakala, jenž v noci navštěvoval pohřebiště, hledaje tam potravu
· prvním bohem byl bůh slunce Re, jenž se vynořil z pravodstva a stvořil nebe a zemi - sám zplodil boha vzduchu Šva a bohyni Tefnetu, kteří zrodili boha země Geba a bohyni nebe Nutu - ti pak měli čtyři děti: Osiris, Setha, Isis a Nephtys
o Geb rozdělil svou řiší dvěma synům - Osiris se stal králem Dolního Egypta a Seth králem Horního Egypta
o Seth však pro sebe chtěl celou říši - daroval proto Osirovi rakev (podle egyptských názorů čestný královský darú), a když se do ní Osiris položil, hodil rakev i s bohem do Nilu
o Isis a Nephtys putovaly podél Nilu, hledajíce bratrovu mrtvolu - našly ji v Byblu a ukryly ji
o Seth však skrýš vypátral, zmocnil se Osirovi mrtvoly, rozsekal ji na kusy a rozházel je po celém Egyptě - Isis a Nephtys prosily Rea o smilování, a tak jim poslal na pomoc Anupa, s nímž prošly celý Egypt, našly části svého bratra a donesly je do božské síně, kde Anupev Osirovo tělo znovu sestavil a balzamoval
o nějakým zázrakem se Isis snesla na tělo svého bratra a byla jím oplodněna -> narodil se Hor, který vyhledal Setha a utkal se s ním - Seth pozbyl varle, Hor zase oko
o tehdy zakročil Thot (měsíc) a donutil soupeře, aby se svůj boj svěřili do rukou božského soudu
o ten rozhodl, že Seth musí dát jedno své oko Horovi - ten ho zase obětoval svému otci Osirovi, jehož duch díky tomu ožil
o Horovi bylo přisouzeno celé dědictví Gebovo a Osiris se stal králem duchů v západní říši
· za Ptolemaiovců zažívá egyptské náboženství úpadek a začíná být slučováno s jinými náboženství, do konce 3. století je vyhubeno křesťanstvím

LITERATURA STARÝCH EGYPŤANŮ
· Rosetta - Champollion
· texty pyramid, knihy mrtvých (byly určeny duchům zesnulých a měly je chránit před obtížemi posmrtného života), mravní nauky (ukazují, jak si Egypťané představují spořádaný život, veršované)
· dochované texty: fantastické povídky, realistická líčení, filosofické názory a proroctví, satiry, bajky, oslavné a milostné básně, ale největší množství dopisů, úředních zpráv, smluv, žákovských svitků, deníků, účetních knih, soudních protokolů a spolkových stanov

Z Á P I S . O . B O H O Ž R O U T S K É . H O S T I N Ě . FA R A O N A . V E N I S E
· Venis byl posledním členem V. dynastie (kolem 2600 před Kristem)
· nejstarší text egyptského písemnictví - páté tisíciletí před Kristem
· Farao se považoval za vtělení samého boha Re a domýšlel se, že bude po smrti přijat do kruhu bohů a dosazen na místo Reovo - pochyboval však, že mu budou bohové prokazovat patřičnou úctu, a proto si ji chtěl vydobýt čarovnými zaříkadly a hrozbami (důvod pohrůžky "budu pojídati své otce a matky"

P T A H H O T E P O V A . N A U K A . O . C T N O S T E C H . V Z N E Š E N É H O . Č L O V Ě K A
· Vezír Ptahhotep byl nejstarší mužský člen královské rodiny za vlády Džedkere (který vládl před Venisem)
· byl nejvyšším vyšetřujícím soudcem a "ústy královskými" - vynášel místo krále jeho rozsudky a s vůli
· žádal faraona, aby mohl napsat poučení pro své nástupce, protože je stár - faraon tomu povolil
· jde o vzácnou sbírku životních mouder, které mají platnost i po čtyřech a půl tisíci letech

P O D I V U H O D N Ý . N Á H R O B N Í . Ž I V O T O P I S . H O D N O S T Á Ř E . V E N I H O
· kolem roku 2400 před Kristem se muž prostého původu Veni stal dozorcem královské sýpky
· když se tam osvědčil, král Phopej I. ho dosadil na post dozorce nad městem, kde se staral o zásobování dělnictva a rozsuzoval všechny spory, které by mohly ohrozit klidný průběh stavby
· tato soudcovská schopnost vzbudila pozornost krále - jmenoval ho tedy nejvyšším soudcem, později "nejlepším přítelem"
· nejstarší egyptský životopis (sepsán na hrobce samotného Veniho)

Ž I V O T O P I S . S I N U H E T Ů V
· byl přijat ke dvoru za vlády faraona Amenemheta I. - byl přidělej službou princezně Nofře a zamiloval se do ní (a princezna do něj)
· když farao zemřel a na jeho místo nastoupil jeho syn Senvosret I., Sinuhet považoval za nutné se od Egypta vzdálit - ve svém životopise popisuje svůj útěk
· Sinuhet odchází z Egypta do Palestiny, kde si ho oblíbil kníže kraje - dal mu půdu, dal mu svou dceru za ženu a učinil ho knížetem nejznamenitějšího kmene
· ač je Sinuhet šťastný a tak dále, prosí bohy, aby mu dopomohli zpět do Egypta
· vládce Horního a Dolního Egypta dozvěděv se o jeho stavu poslal Sinuhetovi dary se vzkazem, že žena, kterou miloval "je ještě stále živa a svěží"
· Sinuhet se vrátil do Egypta, farao ho přizval mezi dvořany a Sinuhet žil… šťastně až do smrti

O . V Ý Ř E Č N É M . V E N K O V A N U, K T E R Ý . H Á J I L . S V É H O . P R Á V A
· napsáno kolem roku 1800 před Kristem
· "zajímavé tím, jak se venkovan neohroženě domáhá svého práva, tedy sebevědomým postojem svobodného člověka, jenž neváhá říci vysokému úředníku do tváře, jak si on, prostý sedlák, představuje spravedlivou vládu"
· důkaz, že si vladař všímal starostí svých poddaných
· sedlák se vydává do Egypta, aby tam prodal sůl, ledek aj. - a aby za to nakoupil chleba pro svou rodinu
· cestou míjí statek bohatého muže, jemuž se zvířata sedláka zalíbila - získá je tedy lstí (položí prostěradla na cestu tak, aby je sedlák musel obejít kolem plotu, kde rostla pšenice, a když si jedno z jeho zvířat urvalo hrst pšenice, zabavil mu je)
· sedlák si jde stěžovat ke správci Rensiovi - Rensi poví o sedlákově výřečnosti králi, který správci nařídí, aby sedlákovu stížnost několikrát zamítl a zapsal vše, co sedlák při obraně svého práva řekne

Z Á P I S . O . B O Ž S K É M . Z R O Z E N Í . A . N A S T O L E N Í . K R Á L O V N Y . H A T Š E P S U T
· za královny Hatšepsut Egypt neobyčejně prosperoval - hlavně v obchodní oblasti, nebyly války a Hatšepsut a její oblíbenec Senenmut byli váženými lidmi po celém světě
· je to vypravování o božském původu Hatšepsut, zapsané na jejích chrámě - chtěla jím zdůraznit své právo na trůn

E C H N A T O N Ů V . H Y M N U S . N A . S L U N C E
· vlastní jméno Amenhotep IV.
· bojovník za pravdu ve všech oblastech
· v jeho hymnu je poprvé vyslovena myšlenka o rovnocennosti všeho lidstva na světě - první pokus o světové náboženství

+ milostné a pohřební básně (milenec je popisován jako "bratr", milenka "sestra", faraonové jako bozi)
+ satiry žáků písařské školy na různá povolání (např. nauka Chetiho)
+ Jak se má chovati vzdělaný člověk
+ Bajka o lvu a myši (inspirace pro Ezopa?)
+ Povídka o Thotově čarodějném svitku

Jestli to někde uvidím okopírované, tak vás asi zabiju. Přečtěte si to, uložte si to, učte se z toho, ale prosím vás... Bez mého svolení to vážně nikam nedávejte.


Veškeré informace čerpány z knihy Poklady starověkého písemnictví od PhDr.Ing. Dorazila
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama